Rostoucí role umělé inteligence v evropských pracovních místech
Umělá inteligence a nástroje pro řízení algoritmů stále více formují evropská pracoviště, což vyvolává vážné obavy o práva pracovníků. Podle studie Evropské komise jedno ze čtyř pracovišť v Evropě používá algoritmy nebo AI k automatizaci rozhodnutí, která tradičně dělají lidští manažeři. Očekává se, že tento trend se v příštím desetiletí rychle zrychlí.
Tyto automatizované systémy ovlivňují různé aspekty života pracovníků, od najímání a plánování úkolů až po hodnocení výkonu a dokonce i monitorování. Zatímco tyto nástroje byly zpočátku omezeny na úlohy platforem jako Uber a Lyft, nyní se rozšiřují do tradičních sektorů. Například francouzský logistický průmysl využívá plánování tras na základě umělé inteligence, které z velké části sleduje řidiče v reálném čase.
Dopad na práva pracovníků
Evropská konfederace odborových svazů (ETUC) vyjádřila rostoucí obavy z toho, jak tyto technologie ovlivňují pracovníky. Algoritmické řízení může určit vše od pracovní doby a mezd až po plány směn a hodnocení výkonu. Existují také vážné obavy o soukromí, protože některé systémy shromažďují citlivá data, jako jsou informace o duševním zdraví, a jiné sledují zaměstnance i poté, co se ze systému odhlásí.
„Platformy sledují zaměstnance, i když se odhlásí,“ řekla Thea Jark, sekretářka konfederace ETUC. “V mnoha případech tyto podniky zavádějí nové algoritmy nebo metriky pro měření výkonu zaměstnanců, aniž by o tom informovaly odbory nebo zaměstnance.”
Tento technologický posun představuje pro odbory značné výzvy. Ačkoli některé odbory, jako například ty ve Španělsku a Dánsku, úspěšně vyjednaly kolektivní smlouvy související s algoritmickou správou, většina evropských odborů nemá dostatečné finanční zdroje ani odborné znalosti, aby tyto složité problémy účinně řešily.
Právní mezery a volání po reformě
Navzdory těmto obavám současná legislativa EU plně neřeší problémy spojené s řízením algoritmů. Stávající předpisy řeší konkrétní problémy na pracovišti ovlivněné těmito technologiemi, ale ponechávají mezery, zejména pokud jde o rozdíl mezi dobou práce a odpočinku.
Nedávno přijatá směrnice o platformových pracovnících nabízí určitou ochranu pracovníkům koncertní ekonomiky, zakazuje propouštění na základě algoritmických rozhodnutí a vyžaduje lidský dohled. Kritici však tvrdí, že tato legislativa je již zastaralá, protože algoritmické řízení přesahuje práci na platformě.
Představitelé EOK a technologičtí výzkumníci požadují komplexnější pravidla. Alessio Bertolini z Oxford Internet Institute poznamenává: „Během několika příštích let uvidíme sofistikovanější verzi algoritmů, které budou nepochybně všudypřítomnější na pracovišti.“
Potřeba kolektivní akce
K řešení těchto problémů potřebují odbory dostatečné zdroje a odborné znalosti. EOK se zasazuje o sdílení odborných znalostí na hranicích, aby pomohla odborům s menšími zdroji vytvořit vhodné kolektivní smlouvy. Zdůrazňují také potřebu silnějších kolektivních práv, která by odborům umožnila řešit spory o algoritmické řízení a prosazovat stávající kolektivní smlouvy.
“My, jako zákonodárci, zaostáváme za technologickým pokrokem,” řekl Yark. “Technologie již přebírá vládu… to je již realita pro miliony a miliony pracovníků v celé Evropě, ale není regulována.”
Evropská konfederace odborových svazů prosazuje samostatnou směrnici o umělé inteligenci na pracovišti, která by byla vydána společně s iniciativou EU pro mapu kvalitních pracovních míst. To bude stavět na stávajících ochranách poskytovaných pravidly, jako je obecné nařízení o ochraně údajů (GDPR) a zákon EU o umělé inteligenci, čímž se vytvoří komplexnější rámec pro ochranu pracovníků ve věku algoritmického řízení.
