Po léta nám televize poskytuje ikonické postavy – Carrie Bradshaw, Don Draper, Walter White – hrdiny, kteří pronikají do našeho kulturního povědomí. Dnes se něco zdá… špatně. Pořad má problém vytvořit protagonisty, kteří zůstanou v paměti i poté, co se objeví titulky. Je to dočasný neúspěch nebo známka hlubšího posunu v tom, jak příběhy konzumujeme?
Věk „průměrných“ televizních pořadů
Boom streamovacích služeb zaplavil trh obsahem, ale kvalita nedržela krok s kvantitou. Mnoho představení je docela slušných, ale málokteré zanechají trvalý dojem. Není to jen o množství; je to zásadní změna ve způsobu výroby a sledování televize.
Vzestup příležitostného sledování podkopal investice do vývoje postavy. Scenáristé jsou pod stále větším tlakem, aby přinášeli spíše virální momenty než jemné příběhy. Sítě otevřeně přiznávají, že prioritou je „druhá obrazovka“ – tedy obsah určený k vystřižení, zveřejnění a zapomenutí.
Posun ve prospěch virality, nikoli hloubky
Průmysl ustupuje od vytváření postav, které zůstanou v paměti i poté, co se objeví titulky. Scenáristé jsou pod stále větším tlakem, aby přinášeli spíše virální momenty než jemné příběhy. Sítě otevřeně přiznávají, že prioritou je „druhá obrazovka“ – tedy obsah určený k vystřižení, zveřejnění a zapomenutí.
Ukázkovým příkladem je řada Hulu s Kim Kardashian All’s Fair, která tento trend ztělesňuje. Přehlídka existuje především proto, aby předvedla návrhářské oblečení a poskytla šokující dialog určený pro snímky obrazovky TikTok spíše než emocionální rezonanci.
Toto zaměření na viralitu ochromilo vývoj postavy a upřednostňovalo okamžité uspokojení před dlouhodobým zapojením. I dobře míněné pořady trpí zkrácenými sezónami a nekonzistentními plány, což ztěžuje budování trvalých citových vazeb.
Triumf skutečných lidí
Zatímco fiktivní postavy mizí, skuteční lidé dominují kulturnímu diskurzu. Hvězdy televizní reality show, influenceři a dokonce i kontroverzní postavy přitahují pozornost, kterou fiktivní postavy získávají jen zřídka.
Pořady jako The Real Housewives a The Kardashians vzkvétají, protože jejich hvězdy neustále dodávají obsah na obrazovce i mimo ni. Jejich parasociální vztah s diváky je podpořen léty bulvárního zpravodajství a neustálé interakce na sociálních sítích.
Tento trend se rozšiřuje i na televizi se scénářem. Sítě stále více zvou influencery a online osobnosti v naději, že vydělají na své stávající fanouškovské základně. Tyto pořady však často postrádají hloubku a originalitu tradičních dramat řízených postavami.
Vliv internetu na pozornost
Konkurence mezi televizí a sociálními médii vytvořila roztříštěnou ekonomiku pozornosti. Proč investovat do fiktivní postavy, když můžete na Instagramu sledovat nefiltrovaný život skutečného člověka?
Influenceři a podcasteři nabízejí neustálý intimní obsah a vytvářejí pocit spojení, který je pro fiktivní postavy obtížné napodobit. Jejich autenticita, jakkoli umělá, působí přesvědčivěji než pečlivě propracované dějové linky.
Tento posun není jen o zábavě; jde o ovládání. Skuteční lidé mohou utvářet své vlastní příběhy, ale fiktivní postavy jsou omezeny rozhodnutími spisovatelů. Ve světě hladovém po zastoupení vítězí autenticita.
Může televize vrátit své postavy?
Budoucnost televizních postav je nejistá. Průmysl musí upřednostnit hloubku před viralitou, konzistenci před podívanou a autentičnost před uměle vytvořeným dramatem.
Příští Carrie Bradshaw nebo Don Draper zatím zůstávají v nedohlednu. Zlatá éra televizních postav možná skončila a ustoupila éře pomíjivých trendů a jednotvárných příběhů.
Nejikoničtější postavy se v televizi už možná nikdy neobjeví. Budou to virální hvězdy, skandální celebrity a skuteční lidé, kteří dominují naší pozornosti. A to je možná ta nejzapomenutější pravda ze všech.
